Odvaha vzdát se násilí - AHIMSÁ

Ahimsá. A-himsá, ne-ubližování.

Pro džinisty nejvyšší mravní směrnice, v extrémních případech až do té míry, že se vzdávají oblečení (tzv. digambaři, "vzduchem odění") a nepijí nic, než přefiltrovanou vodu, aby neublížili ani těm nejmenším živým bytostem. 

My do podobných krajností zacházet nemusíme. I naše praxe jógy by, konec konců, měla být inspirována buddhistickou a taoistickou "zlatou střední cestou", tedy vyhýbáním se extrémům. Jamy i nijamy mají být inspirací, návodem, ukazatelem, jak zlepšit život sobě i ostatním, ne nezvratným božím zákonem, jehož dodržování je třeba neuroticky vyžadovat do nejmenších detailů.

Ahimsá, jako všechny jamy a nijamy, je především odvahou být lepší. Ne povýšenější, ale vědoměji jednající: cílem každé etiky je stát se bytostí, která si uvědomuje dopad svého chování na okolí i sama sebe, rozlišuje prospěšné od škodlivého a na základě toho jedná. Jednat uvědoměle z pozice ahimsy, neubližování, potom znamená vyhýbat se akcím a reakcím, které ubližují na úrovni těla, řeči i myšlenek. Ahimsá je výzva našim automatickým (a proto jednoduchým, zjednodušujícím) reakcím, hněvu, souzení, povýšenosti. Je to výzva k větší jemnosti, vcítění, ke snaze pochopit. Bez ní bude jakýkoliv pokus o "jógu" jen dalším do party každodenních falešných a povrchních způsobů sebepotvrzování.